Ondřej a Tereza Koubovi

Softballová rodina – snad jen těmito slovy se dá vyjádřit zapálení členů rodiny Koubových. Vladimír Kouba, hlava této rodiny, je dvorním fotografem Hladových Hrochů. Jana Koubová je nejzarytější fanynka z řad softballových maminek, kterou jsem kdy měl čest poznat. Na žádném turnaji či zápase nikdy nechybí dobroty z její kuchyně. Syn Ondřej je jednou z opor mužského extraligového týmu. V letech 2017 a 2018 nastupoval v dresu české softballové reprezentace juniorů, se kterou absolvoval zlaté mistrovství Evropy a přípravný turnaj v Argentině. V našem klubu Ondřej začal hrát v roce 2011, od této doby hostoval tři roky v bývalém extraligovém klubu Eagles Praha a v roce 2017 působil v Extralize juniorů za chomutovské Beavers. Důkazem toho, že v této rodině opravdu talent zraje, je také Ondřejova sestra Tereza. Terka u nás hraje od roku 2015 a od roku 2017 hostuje v klubu Pigs Trhové Sviny, kde hraje nejvyšší soutěž své kategorie – Superligu kadetek. V roce 2019 si po vzoru svého bratra i Terka zapsala první reprezentační zkušenosti. Společně s reprezentací U12-MIX vybojovala bronz na mistrovství světa na Tchaj-wanu. Jako dárek fanouškům i široké veřejnosti jsme si pro vás připravili rozhovor právě s Ondrou a Terkou.

                             (Dvorní fotograf Vladimír Kouba během MS v Praze)                                                              (Jana Koubová sledující zápas mužské Extraligy)

Ahoj, mohli byste se nám krátce představit?

Terka: Ahoj, jmenuji se Tereza Koubová, je mi 13 let a studuji víceleté gymnázium v Soběslavi. Kromě softballu jsem se věnovala roztleskávačkám, ale teď spíše preferuji cvičení doma.

Ondra: Ahoj, jmenuji se Ondra Kouba, je mi 21 let a studuji stavitelství na VŠTE v Českých Budějovicích. Kromě softballu se snažím všelijak hýbat, jak to jen jde.

 

Jak jste se dostali k našemu krásnému sportu?

Terka: K softballu jsem se dostala díky bráchovi, který jej už nějakou dobu hrál.

Ondra: Softball jsme hráli na základní škole, kde jsem se také dozvěděl, že v Sezimově Ústí je tým, a tak jsem přišel na trénink.

 

Co považujete za svůj největší softballový úspěch?

Terka: Pro mě je to určitě 3. místo na MS v kategorii U12-MIX na Tchaj-wanu v roce 2019.

Ondra: Zlatá medaile z mistrovství Evropy juniorů v roce 2017.

 

Komu nejvíce za své úspěchy vděčíš a kdo ti předal nejvíce zkušeností?

Terka: Za své úspěchy vděčím svému bratrovi a Václavu Petříkovi. Nejvíce zkušeností jsem asi získala sama ze hry a od některých členů mužského týmu, se kterými trénuji.

Ondra: Nerad bych na někoho zapomněl, vážím si každého, s kým jsem pracoval. A nebylo jich málo. Hlavní dovednosti pro to jít dál mi určitě dala Alena Kalinová a Bary Řízek.

 

 

Je váš největší úspěch také vaším nejsilnějším zážitkem z prostředí softballu?

Terka: Určitě, ale je toho více. Například turnaj v Itálii s týmem Joudrs Praha.

Ondra: To si nemyslím. Vyhrát v tom roce titul mistrů Evropy byla povinnost, se kterou jsme počítali. Nejsilnější zážitek ze softballu je pro mě určitě zápas proti Brasschaat Braves ze Supercupu 2016.

 

 

Čeho byste chtěli dosáhnout? Jaké máte do budoucna ambice?

Terka: Mé ambice jsou vysoké. Dosáhnout bych chtěla dalších ročníků v reprezentaci,

Ondra: Ambice mám vysoké. Chtěl bych být šťastný a zdravý jako teď tak dlouho, jak to jen půjde. Myslím si, že pro to nedělám málo.

 

Kam myslíš, že to dotáhne tvůj sourozenec?

Terka: Kdyby chtěl, tak by to určitě mohl dotáhnout velmi vysoko. Záleží pouze na něm, kam to chce dotáhnout.

Ondra: Tam, kam bude sama chtít. Terce jde více věcí, než si sama uvědomuje.

 

Kdo je vlastně vaším vzorem?

Terka: Každý trenér, který se mi kdy věnoval. Od každého jsem si vzala věc, která mi vyhovovala nejvíce.

Ondra: Od různých lidí se nechávám inspirovat různými způsoby přemýšlení. Konkrétní vzor ale nemám.

 

A kdo je vaším softballovým vzorem?

Terka: Asi jako u každé holky, která hraje softball, je to Veronika Pecková, která minulý rok hrála v profesionální japonské lize.

Ondra: Vojtěch Buchner. Jednoznačně. Toho kluka nejde vyoutovat, ani když stojí před vámi na dosah ruky.

 

Jak probíhají Vánoce u tak typicky softballové rodiny, jako je ta vaše?

Terka: Myslím si, že stejně jako u každé normální rodiny.

Ondra: Asi jako v každé domácnosti,

 

Ondro, naši muži minulou sezonu nastoupili poprvé do extraligy mužů. Většina našeho kádru společně trénuje již velmi dlouho. Vnímáš jako výhodu, že své spoluhráče znáš velmi dobře jak herně, tak osobnostně?

Ondra: Vnímám to jako většinovou výhodu. Občas to ale zkresluje pohled na danou situaci.

(Ondřej Kouba se svým softballovým vzorem Vojtou Buchnerem)

Terko, již několik let trénuješ především s mužským týmem, vnímáš to jako výhodu oproti svým spoluhráčkám, které trénují společně, nebo v tom, že netrénuješ s týmem, se kterým hraješ, vidíš spíš nevýhodu?

Terka: Vnímám to jako velikou výhodu, protože přece jenom chlapi mají více zkušeností a spoustu situací mají nahranou, takže se od nich velice ráda něco přiučím.

(Tereza Koubová v dresu reprezentace U12-MIX)

- Pavel Švec (autor)

en-Petr Devera

Nebyly nalezeny žádné záznamy.